Jaroslav Dušek opět nezklamal!
Po 12 letech agresivně - investigativního moderátorství nastupuje
s J. Duškem konečně éra příjemného rozhovoru se známými osobnostmi,
které moderátor nejenže vůbec nijak nenapadá a neztrapňuje,
ale dokonce je NECHÁ MLUVIT a se zájmem je VYSLECHNE!
Všichni přece důvěrně známe dnešní prototyp moderátora diskuzních
pořadů, snažícího se za každou cenu nedovolit zpovídanému dokončit
jedinou větu a samožersky prezentovat hlavně svoje geniální
moderátorství.
Fakluška by si klidně dovedla představit J. Duška
v roli
televizního hlasatele, uvaděče večerníčků, komentátora televizních
zpráv, sportu, počasí, Počasíčka, Silvestra, Kotle a mnoho jiných.
Určitě by se dokázal skvěle vypořádat i se zpravodajstvím ve znakové
řeči.
Které oblasti vlastně ještě J.D. doposud nestačil zkultivovat?
Napište nám zajímavé postřehy!
Následuje fakluščí komentář některých vybraných rozhovorů:
J.D. se v diskuzi opět prezentuje jako velmi noblesní, nevtíravý a
přitom vtipný partner. Zajímavé bude sledovat, jak se vypořádá se
širokou škálou charakterů ostatních návštěvníků
Přesčasu, protože
zdaleka ne každý člověk je tak příjemný protihráč jako režisér Igor
Chaun.
Velmi příjemně proběhla i půlhodinka s Lucií Bílou, protože si povídali
dva pozitivní, příjemní, spontánní lidé. Klidně si dovedu představit
Lucku coby Jardova partnera na prknech Vizity,
jen nevím, jestli by ho pustila ke slovu.
Hůře debata dopadla při prezentaci svérázného
poustevníka Karla.
Tento zajímavý člověk, který má určitě mnoho co říci, měl ovšem
potíže s vtěsnáváním svého košatého myšlení do vymezeného časového
prostoru pořadu.
Moderátor J.D., který si jistě hosta předem oťukl a tudíž věděl,
co v něm vězí, se snažil ze svého hosta nějaká moudra vyždímat,
leč marně.
Výsledek byl více než rozpačitý.
A co říci ke zpovědi manželů Rostislava a Zlatuše
Müller s jejich fotografiemi průběhu těhotenství
a porodu jejich vlastního dítěte?
V žádném případě to, že by byli přehlédnutelní. Jaroslav Dušek jim dal
maximální prostor k prezentaci svého podivného díla, které náš
klubový akademicky vzdělaný znalec umění nekompromisně odsoudil k přežívání
na periferii zájmu pro jakýsi autohyenizmus.
Poslední prosincový Přesčas si J.D. dovolit pojmout jako HUMOR.
Rozmlouval sám se sebou, a přestože bylo vyřčeno mnoho slov, řečeno
nebylo nic. Názory na tento pokus jsou rozdílné,
od nekritického nadšení
až po naprosté odmítnutí. Ostatně jako u Dokoláče.
V pondělí 7.ledna představil J. Dušek divákům sympatickou paní
Janu Fenclovou,
vedoucí střediska rané péče o děti s poruchami sluchu a - tady to máme - málem
s ní vedl dialog ve znakové řeči.
Také 21.ledna jsme měli možnost vychutnat si člověčí povídání Jaroslava
Duška se zajímavým člověkem. Téměř stošestiletý účastník 1. odboje
Alois Vocásek (byl rozvědčíkem na východní frontě)
se vyznával ze své hořkosti vůči úřadům, které odmítají vzít na vědomí,
že ještě jako poslední
z odbojářů žije a zasloužil by si uznání.
Pikantní je, že na stránkách Pražského večerníku jsem se dne 25/1 dočetla,
že panu Vocáskovi vyčítá vedení Československé legionářské obce,
že
za II. světové války spolupracoval s fašisty, protože byl členem
nacistické organizace Vlajka.
Po válce ho mimořádný soud odsoudil za
propagaci nacismu a udavačství k doživotí.
Z vězení vyšel po 9 letech.
28. ledna představil J. Dušek diváctvu modelku Simonu
Krainovou a
jejího dvorního fotografa Jakuba Ludvíka.
Co o tom napsat? Jaroslav
byl jako vždy bez chyby, Simona jako vždy krásná
a nepřirozená,
fotograf asi umí líp fotografovat.
Velmi zajímavý Přesčas se odehrál v první pondělí po udělování Českých
lvů. Nebyl sice naživo,
ale natočen zato přímo po skončení slavnostního
večera, s několika čerstvými laureáty. Jarda Dušek postupně vyzpovídal
Stellu Zázvorkovou, Vlastimila Brodského, Stanislava Zindulku, Jiřího
Hubače a Jana Švankmajera z jejich bezprostředních dojmů a výsledek
působil spontánně.
Aktualizace: 6.3.2002
zpět k J. Duškovi
zpět k programu
Jana Provazníková